PODÍVEJ, TAK V TOMHLE
DOMĚ ŽILI JEŠTĚ MOJI
praRODIČE. NO, A TEĎ TU
BYDLÍ CELIA
AHA.
TADY BUDEŠ MÍT
KONEČNĚ SVŮJ VLASTNÍ
POKOJ, JAK SIS VŽDYCKY
přÁL!
PÁNI
je to tu
strašidelný!
celia pracovala na půl
úvazku v mateřské
škole a tak měla dost
času, aby na jonathona
dávala pozor.
tak ses přece
rozhodla?
celio, já vím, že je to dost bezohledné,
ale my už takhle dál nemůžem! musím se
starat o tři holky a k tomu ještě
chodit do práce!
kdyby se jon aspoň rozumně choval
ale on vážně roste jak dříví v lese,
každou chvíli si něco udělá, tuhle
přišel s tržnou ranou v noze,
nezvládáme ho,
Prosím, pomoz mi!
chápu tě.
mami!
a kdy mi přivezou
bubny?
ššš-- tiše
tiše zlato,
teď ne!
ale...
mamii!
prosím!
pak se jonathonova matka
omluvila, vlastně jen
zamumlala něco jako
"už nemám čas", nasedla
do taxíku a odjela.
BETA